„Virulent Procreation“ je pro mě osobně již druhým setkáním s kapelou SMASHED FACE. Dějství první však neproběhlo v souvislosti s jejich debutovou nahrávkou „Human: Earth Parasite“, nýbrž se odehrálo v rámci jedné velmi zajímavé akce, totiž v obskurním brněnském sklepení Brooklyn, kde kapela vesele zahudlala (prosím nebrat v pejorativním slova smyslu) jako předvoj maltské death/grindové kapacity BEHEADED. Tenkrát jsem si z jejich setu odnesl více méně neutrální dojmy, dnes je ale vše jinak, při poslechu nového alba „Virulent Procreation“ nevědomky podupávám nohou do rytmu a z finálních pocitů rozhodně převažují ty pozitivně laděné.
Ještě jednou podotýkám, že taje prvotiny mi bohužel zůstaly utajeny, proto vás pro tentokrát ani nemohu zatížit nějakým srovnáváním. Ale ono je mnohdy ku prospěchu věci začít od nuly, pěkně na čistém stole. Jak asi většina z vás dokázala dešifrovat (určitě i podle veselého názvu skupiny a ostnatého loga) SMASHED FACE se upsali death metalu, konkrétně pak jeho výrazně obhroublé formě, jež má svůj trvalý domov za vlnami atlantského oceánu. Hošové z Velké Bíteše sice hrají na tu brutálnější notu, dejme tomu po vzoru raných DEEDS OF FLESH nebo ještě lépe pak DYING FETUS, nicméně kromě nasazení nezapomínají ani na tu obtížnější stránku věci, totiž na tu technickou. Jistě, tuzemskou pětici zatím ještě nemůžeme strkat do stejného pytle s těmi největšími deathovými esy, samozřejmě, přesto si dovolím tvrdit, že v kontextu české scény máme tu čest s jednoznačně nadprůměrnou kapelou co se úrovně instrumentace týče. SMASHED FACE se snaží do svého projevu zaintegrovat i hard corové prvky, a nutno dodat, že se tak děje s úspěchem, neb nejsou roubovány nijak křečovitým způsobem a s poměrně konzervativní stylovou kostrou výtečně koexistují. Na pestrosti „Virulent Procreation“ dozajista přidávají i různé vokální kreace zpěváka Freda, klasický growl samozřejmě beru, proti srsti mi není ani vysoký uječený vokál, ale hluboký vepřový guttural tedy strávit nemohu. Jistě, jedná se o „povinný žánrový atribut“, bohužel však na desce převažuje a dle mého názoru občas působí i zbytečně rušivým dojmem (viz úvodní, jinak zdařilá skladba „I Despise You“). Do podobné kategorie spadá i zvuk bicího nádobíčka, opět je mi úplně jasné, že tenhle typicky plechový sound k takto laděnému materiálu jaksi patří, ale na mě, stejně jako nadužívaný extrémní vokál, nepůsobí zrovna dvakrát dobře. Co však jednoznačně sklízí kladnou odezvu jsou texty, které se velkým obloukem vyhýbají klišovitým gore-tématům a věnují se spíše otázkám ekologie, berou si na mušku problém týrání zvířat apod.
Druhé album SMASHED FACE patří určitě k těm chutnějším plodům letošní sklizně v rámci tuzemských luhů a hájů. Osobně bych se do příště přimlouval za razantnější redukci okrajových vokálů a určitě i za přítomnost nějaké té výraznější melodické linky (v instrumentální skladbě „Requiem II“ je jasně slyšet, že by to jít i mohlo). Pro dnešek ale i tak dobrá práce.